Každý člověk zanechává při svém pohybu pachovou stopu. Na každém předmětu, který měl člověk u sebe nebo v ruce, zůstává lidský pach. Individuální pach vzniká při fyziologických procesech v organismu člověka. Pach vychází z těla s potem, kožním mazem, při odlupování zrohovatělé kůže.
Ve volném terénu je lidský pach doplněn ještě dalšími přidruženými pachy:
* o pach rozrušené půdy
* o pach rozšlápnutých mikroorganismů
* o pach rostlin
* o pach prostředí, kde se pachová stopa nachází
Na pachovou stopu mají vliv vnější podmínky:
* a) teplota
* b) vlhkost vzduchu
* c) tlak vzduchu a jeho pohyb
* d) struktura půdy a její porost
Za negativní podmínky jsou považovány vysoké teploty, přímé slunce, mráz, silný vítr, hustý či vytrvalý déšť nebo sněžení. Za kladné podmínky považujeme mlhu, mrholení, teplotu okolo 10° C, bezvětří. Důležitým faktorem pro vypracování pachové stopy je její stáří.
A malinko praxe
Se stopováním je nejlépe začít již se štěnětem. První stopy děláme krátké, spojené plošnými nášlapy-takzv. koláči.
Kolíkem nebo jinou značkou si označíme začátek stopy a uděláme nášlap-pošlapeme prostor zhruba 1x1 metr a poházíme ho pamlsky. Pak jdeme přímým směrem a do každé šlápoty položíme na zem pamlsek. Asi po 10-15 metrech stopu ukončíme stejně jako nášlap stopy. Na konec stopy můžeme dát psovi misku s krmením, oblíbenou hračku, balonek....
Stopu vypracováváme v klidu a psovi na prvních stopách maximálně pomáháme. Uvedeme jej na stopu ukážeme mu nášlap stopy a se slovy "Stopa, hledej" ho povzbuzujeme a rukou ho navádíme na stopu, ukazujeme mu pamlsky a chválíme ho když pamlsek najde. Na konci stopy psa pochválíme, pohrajeme si s ním a dáme mu misku s krmením, hračku...
Po čase, když pes začíná zvládat samostatněji vypracování stopy, neděláme nášlap na konci stopy a výchozí nášlap na začátku stopy zmenšíme zhruba na čtvrtinu původní velikosti.
Pamlsky na začátek je potřeba ještě dávat, aby se pes naučil na nášlapu zdržet, což je třeba pro načichání pachu stopy. Postupně je třeba množství pamlsků na stopě ubírat a stopu prodlužovat jak do délky tak i do jejího stáří.
Začneme na stopu pokládat i předměty a učit psa je označovat. Pro lepší motivaci psa je dobré použít předmět jako kapsičku, do níž se ukryje pamlsek anebo pamlsek položit pod předmět. Pes se tak rychleji naučí označovat předměty a čeká až k němu dojdete, protože bude odměněn pamlskem, ukrytým v předmětu anebo pod ním až po vašem příchodu.
Pro psa je to větší motivace a nestane se, že by předměty přecházel aniž by je označil.
Způsob, jak naučíte psa označovat předměty je jen na vás a zpočátku jej k setrvání na místě přinutíte povelem ("lehni", "stůj"....)
Pes musí předměty označovat ve směru postupu na stopě, nesmí od předmětu sám o sobě odejít, otáčet se ke psovodovi apod.
Pokud pes spolehlivě zvládá přímou stopu, je třeba začít učit vypracovávat lomy. Střídáme lomy doprava a doleva a nejdůležitější je, pamatovat si přesně místo, kde lomy stopy leží, abychom zamezili již v nácviku jejich nepřesnému vypracovávání. Na začátku nácviku je třeba psovi, pokud má problémy s vypracováním lomu, pomoci.
Naučit psa dobře stopovat vyžaduje mnoho času, trpělivosti a praktických zkušeností. Není na to přesný návod, každý pes vyžaduje podle jeho povahy individuální přístup. Obecně ovšem platí, že je při práci na stopě nutno chovat se klidně, zbytečně nerozptylovat psa mluvením, pokud stopu zvládá a držet nervy na uzdě. Pokud nejste v dobré duševní pohodě, s výcvikem vůbec nezačínejte, pes to vycítí a jeho výkon vás určitě neuklidní.
Trestat psa při práci na stopě se může velice vymstít a vaše dosavadní snaha a práce přijde během okamžiku nazmar.