Předmluva
Již více než dvanáct tisíc let je pes společníkem člověka. Díky
domestikaci uzavřel s člověkem úzkou sociální vazbu a v mnohém je na
něm závislý. Tím ovšem pro člověka vyvstala i mimořádná zodpovědnost za
jeho spokojenost.
Právě při výcviku psa je nejvyšší prioritou jak
fyzické tak psychické zdraví. Z tohoto důvodu je nejdůležitějším
pravidlem nenásilné zacházení se psem odpovídající jeho druhu v souladu
s dodržováním práv zvířat. Samozřejmostí je zajistit psovi dostatek
potravy a vody a stejně tak i péči o jeho zdraví, která mimo jiné
zahrnuje pravidelná očkování a veterinární prohlídky. Kromě toho je zde
závazek poskytnout psovi pravidelný kontakt s člověkem a dostatek
zaměstnání k uspokojení jeho potřeby pohybu.
V historii plnil pes jako
pomocník člověka nejrůznější úkoly. V moderním světě převzala většinu
těchto úkolů technika. Z tohoto důvodu má dnes majitel povinnost
umožnit psovi jako náhradu za práci, o kterou pes v důsledku pokroku
přišel, dostatek pohybu a zaměstnání, odpovídající jeho dispozicím, ve
spojení s intenzívním kontaktem s člověkem. I z tohoto hlediska jsou
zařazeny zkouška doprovodného psa, všestranná zkouška pro pracovní psy,
zkouška psa stopaře a zkouška vyhledávacího psa. Pes potřebuje
zaměstnání odpovídající jeho vlohám a výkonnosti. K tomu patří mimo
dostatečného pohybu i intenzívní zaměstnání činnostmi, které zohledňují
nejen učenlivost a potřebu hýbat se, ale stejně tak i ostatní vlohy
psa. K tomu jsou vhodné různé druhy psích sportu. Nedostatečně
zaměstnaní psi mohou být obtížní a jejich chování může vést ke
stížnostem veřejnosti.
Člověk, který cvičí svého psa nebo se s ním
věnuje některému sportu, podstupuje sám vzdělání, jehož cílem je
nejvyšší možná harmonie mezi člověkem a psem. Cílem veškerého výcviku
je zprostředkování učiva, které je pro dotyčného psa možné. Harmonická
shoda mezi člověkem a jeho psem, nezávisle na tom, kterému psímu sportu
se věnují, je základem veškeré činnosti. K celkové souhře může dojít
pouze, pokud se člověk co možná nejvíce vcítí do psa a jeho potřeb.
Vyvstává ale i etická povinnost člověka psa řádně vychovat a dostatečně
ho vycvičit. Metody, které k tomu používá musí být v souladu s jistými
znalostmi etologie, zvláště pak kynologie. K dosažení výchovného,
výcvikového či tréninkového efektu je třeba používat nenásilné a pro
psa pozitivní metody. Výcvikové, výchovně či tréninkové pomůcky či
způsoby, které neodpovídají jeho druhu nejsou žádoucí. (viz Zákon na
ochranu zvířat)
Použití psa ve sportu se musí řídit jeho vlohami,
výkonností a jeho dispozicemi. Není žádoucí ovlivňovat výkonnost psa
prostřednictvím léků či působením metodami, které neodpovídají zákonu
na ochranu zvířat. Člověk musí přesně rozpoznat vlohy svého psa.
Požadovat po psovi výkony, kterých není schopen, odporuje jakémukoli
etickému vědomí. Zodpovědný pejskař se zúčastňuje zkoušek, závodů a
výcviku jen se zdravým psem, připraveným podávat požadované výkony.
Obsah:
Upozornění:
Textem
dané zvukové povely musí být při překladu zkušebního řádu nahrazeny
zvukovými povely používanými příslušnými národními organizacemi
členských zemí FCI.S okamžikem platnosti tohoto zkušebního řádu se ruší
všechna dosavadní ustanovení. Při nejasnostech v překladu je
rozhodující text v německém jazyce.
Všeobecná část:
Platnost
Tento
mezinárodní zkušební řád byl vypracován FCI komisí pro pracovní psy.
Přijat a schválen byl 13. dubna 2011 v Římě předsednictvem FCI.
Vstupuje v platnost 1. 1. 2012 a nahrazuje všechna dosavadní
ustanovení. Tento zkušební řád byl komisí sestaven a vypracován v
německém jazyce. V případě nejasností, které by mohly vzniknout při
překladu do jiných jazyků, je rozhodující německý text. Tento zkušební
řád platí pro všechny členské země FCI. Musí se jím řídit všechny
zkouškové akce s obsahem mezinárodních zkouškových stupňů (zkoušky i
závody).
Všeobecná ustanovení
Zkouškové akce a závody mají splňovat
dva cíle. Na straně jedné složením zkoušky prokazují jednotliví psi
způsobilost pro účel svého použití a na straně druhé by zkoušky v
pracovním chovu měly přispět ke zdraví a výkonnosti psů ve smyslu
zachování případně vylepšování pracovních schopností z generace na
generaci. Vzdáleně taktéž slouží ke zvyšování a zachování zdraví a
kondice. Složení zkoušky platí také jako důkaz chovné způsobilosti
psa.
Organizacím členských zemí FCI se doporučuje podporovat mezinárodní
zkušební řád, obzvláště pak pořádat podle něj mezinárodní soutěže.
Všechny zkouškové akce a soutěže ve vztahu ke svému provádění i chování
účastníků podléhají všeobecným sportovním zásadám. Obsah zkušebního
řádu je pro všechny účastníky závazný. Všichni účastníci musí plnit
stejné výkonnostní podmínky. Výcvikové akce jsou veřejně přístupné,
místo a začátek musejí být veřejně oznamovány.
Zkouškové akce a soutěže
musí odpovídat úplným stupňům zkoušek nebo úplným oddílům příslušných
zkouškových stupňů. Jen kompletní stupeň zkoušky, složeny v rámci
takovéto akce, platí jako výkonnostní značka.
Zkouškové
akce se konají podle pokynů, které vydává ČKS a MSKS. Tyto pokyny
stanovují termíny i obsah žádosti o konání, změnách, zrušení nebo
přeložení zkouškových akcí, jakož i dokumenty, které se při hlášení,
průběhu a ukončení akce zpracovávají. Rovněž tak provádí delegaci
rozhodčích. Při delegaci více rozhodčích je jeden určen jako hlavní.
Pořadatelem akce může být pouze právní subjekt, začleněný do ČKS nebo
MSKS (ZKO, ZO, chovatelský klub), který akci organizuje a zajišťuje.
Akcí se mohou zúčastnit psovodi:
a) občané ČR - členové organizací a svazů, začleněných do ČMKU
b) občané jiných států - členové zahraničních organizací a svazů,
začleněných do FCI.
Členství
nutno prokázat před zahájením akce platným členským průkazem. Za účast
na akci vybírá pořadatel na úhradu nákladů startovné, jehož výši sám
stanoví.
Zkouškové období a dny
Zkouškové období trvá od konce března do konce listopadu pokud to
dovolují povětrnostní podmínky a není
ohrožena bezpečnost a zdraví lidí a zvířat. Jinak musí být akce
odložena. Rozhodnutí o tom přísluší rozhodčímu. Zkoušky lze provádět
pouze o víkendu a dnech, uznaných zákonem jako svátky. Výjimkou jsou
akce, pořádané na letních výcvikových táborech, které lze provádět i ve
všední dny v období od 15.6. do 15.9.
Vedoucí zkoušek
Za organizační část akce je zodpovědný vedoucí
zkoušek. Vedoucí zkoušek musí být členem pořádající organizace.
Zařizuje a kontroluje všechny potřebné práce, spojené s
přípravou a provedením zkouškové akce. Musí zabezpečit řádný průběh
akce a po celou dobu být k dispozici rozhodčímu. Z toho důvodu nesmí na
akci předvádět žádného psa, ani plnit jiné funkce.
K jeho povinnostem náleží zejména:
Zajištění úředního povolení akce. |
Zajištění delegace rozhodčího na akci. |
Zajištění terénů pro kladení stop pro všechny stupně
zkoušek v souladu se zkušebním řádem. |
Příprava pomůcek a potřeb v souladu se zkušebním
řádem, jakož i ochranný oděv pro figuranta. |
Zajištění dohody s vlastníky pozemků pro kladení stop
a s příslušnými mysliveckými spolky. |
Příprava písemných podkladů pro všechny stupně
zkoušek, jako jsou posudkové listy a výsledková listina. |
Zajištění odborných pomocníků, jako např. figurantů,
kladečů stop, osob do skupiny atd. |
Příprava výkonnostních průkazů, průkazů původu,
očkovacích průkazů, a pokud je to předepsáno, tak i potvrzení o
pojištění odpovědnosti psovodů. |
Vedoucí zkoušek musí minimálně tři týdny před pořádáním zkoušek sdělit
rozhodčímu místo a čas zahájení akce, popis příjezdu, druhy pořádaných
zkoušek a počet přihlášených psů. Opomene-li to, má rozhodčí právo
vyvázat se ze svých povinností.
Rozhodčí
Zkouškové akce mohou posuzovat pouze rozhodčí, kteří jsou svým národním
svazem
zmocněni k posuzováni mezinárodních zkoušek. Rozhodčí smí v jeden den
posoudit nejvíce 30 jednotlivých oddílů, počet může být navýšen o 3
oddíly v případě účasti jednoho rozhodčího výkonu 1. třídy nebo
rozhodčího pro posuzování exteriéru.
FPr stupeň 1-3 |
odpovídá vždy jednomu oddílu |
Upr stupeň 1-3 |
odpovídá vždy jednomu oddílu |
SPr stupeň 1-3 |
odpovídá vždy jednomu oddílu |
StPr stupeň 1-3 |
odpovídá vždy jednomu oddílu |
BH |
odpovídá vždy dvěma oddílům |
IPO-VO |
odpovídá vždy dvěma oddílům |
IPO stupeň 1-3 |
odpovídá vždy třem oddílům |
FH stupeň 1-2 |
odpovídá vždy třem oddílům |
IPO- FH |
odpovídá vždy třem oddílům |
Rozhodčí nesmí posuzovat psy ve svém vlastnictví
nebo majetku nebo psy, jejichž je držitelem; psy, jejichž majitel,
vlastník nebo držitel s ním žije ve společné domácnosti; psy, vedené
osobami, které žijí s rozhodčím ve společné domácnosti. Rozhodčí nesmí
na akci, kterou sám posuzuje vést žádného psa.
Rozhodčí
nesmí svým
chováním narušovat či dokonce ovlivňovat práci psa. Rozhodčí zodpovídá
za přesné dodržování ustanovení platného zkušebního řádu. Je oprávněn
zkoušku ukončit, není-li dodržován zkušební řád (odpovídající cvičební
prostory, nářadí, pomůcky, pomocníci atd.) či nejsou-li dodržovány
jeho pokyny.
Při nesportovním chování, používání motivačních
prostředků, porušení zkušebního řádu či zákona na ochranu zvířat či
porušení dobrých mravů je rozhodčí oprávněn psovoda diskvalifikovat.
Předčasné ukončení zkoušky se v každém případě zapisuje spolu s
odůvodněním do výkonnostního průkazu. Při diskvalifikaci se psovodovi
odejmou všechny získané body.
Rozhodnutí
rozhodčího je konečné a
nenapadnutelné. Jakákoli kritika jeho posudku může mít za následek
vykázání z prostoru kynologické akce, případně disciplinární řízení. V
odůvodněných případech, které se netýkají vlastního posudku, ale
porušení pravidel rozhodčím, je možno podat na jeho
chování protest. Tento protest musí být s rozhodčím projednán
v
průběhu akce. Pokud nedojde ke shodě, je předán
prostřednictvím,vedoucího zkoušek pořadatelské organizace
prostřednictvím vedoucího zkoušek delegujícímu orgánu (je
spolupodepsána rozhodčím, vedoucím akce, stěžovatelem a popř. svědky).
Z přijetí protestu nevyplývá nárok na zrevidování
hodnocení rozhodčího. Konečné rozhodnutí přísluší delegujícímu orgánu.
Rovněž tak lze do 8 dnů podat na počínání rozhodčího písemnou stížnost.
Účastník zkoušek
Účastník zkoušek je povinen dodržet
stanovený termín uzávěrky přihlášek. Podáním přihlášky se účastník
zavazuje k úhradě startovného. Nemůže-li se z jakéhokoli důvodu
dostavit, musí toto neprodleně sdělit vedoucímu zkoušek. Každý účastník
musí dodržovat pravidla veterinární ochrany a ochrany zvířat, platící v
místě konání akce. Každý účastník se musí podřídit pokynům rozhodčího a
vedoucího zkoušek. Účastník zkoušek musí svého psa předvádět sportovně
bezchybným způsobem. Nehledě na výsledek v kterémkoliv oddílu, může po
dohodě s rozhodčím
svého psa předvést ve všech oddílech příslušného stupně zkoušky. Konec
zkoušky je dán vyhlášením výsledků a
předáním výkonnostních průkazů psů.
Rozhodčí je oprávněn, i proti
názoru psovoda, vyloučit ze zkoušky psa zraněného, nebo výkonnostně
omezeného. Pokud psovod ze zkoušky odstoupí, následuje zápis do
výkonostního průkazu „nedostatečně – odstoupil“. Pokud psovod předčasně
ukončí zkoušku z důvodu viditelného zranění psa nebo předloží tomu
odpovídající
zprávu veterinárního lékaře, zapíše se „ukončení pro zranění". Při
nesportovním chování, přestupcích proti zkušebnímu řádu, proti
pravidlům ochrany zvířat či dobrých mravů je rozhodčí oprávněn psovoda
z akce diskvalifikovat. V každém případě je nutno takovéto předčasné
ukončení zkoušky se zdůvodněním poznamenat do výkonnostního průkazu
psa. Dosud získané body se odejmou.
Zkouška
začíná kontrolou identity psa a končí vyhlášením výsledků. Při nástupu
ke každému oddílu zkoušek a při jeho ukončení podává psovod se psem
rozhodčímu hlášení. Psovod hlásí v základním postoji rozhodčímu své
jméno a jméno psa a připravenost k zahájení nebo ukončení oddílu.
Zvukové pokyny, které jsou uvedené ve zkušebním řádu, jsou zpravidla
normálně vyslovované, krátké povely, sestávající z jednoho slova. Mohou
být vyslovovány v jakémkoliv jazyce, pro jednu a tutéž požadovanou
činnost musí být ale stejné (platí pro všechny oddíly dané zkoušky).
Povely uváděné ve zkušební řádu jsou závazné.
Pokud
se stejného
stupně zkoušky účastní více psovodů, určuje se jejich startovní
pořadí losem.Minimální počet zúčastněných psů na jednu akci je
pět. Snížení počtu účastníků není dovoleno.Tělesně postižení
psovodi, kterým postižení nedovoluje vodit psa po levé straně, jej
mohou
vodit u nohy vpravo. V tomto případě platí ustanovení o vedení psa
vlevo, uvedená ve zkušebním řádu, obdobně pro stranu pravou.
Každý stupeň
zkoušky může být libovolně často opakován. Jednotlivé stupně zkoušek se
skládají od nejnižší k nejvyšší (1-2-3). K vyššímu stupni může být pes
předveden teprve po úspěšně složeném nižším stupni příslušné zkoušky.
Pes musí být vždy veden podle nejvyšší dosažené zkoušky, vyjma akcí, na
kterých není pořadí nebo kvalifikace spojené se zkouškou.
Psovod zodpovídá za všechny škody na osobách a věcech způsobené jeho
psem v průběhu celé zkouškové akce. Pokyny udílené rozhodčím, případně
pořadatelem, psovod plni dobrovolně a na vlastní nebezpečí. Psovod je
povinen na požádáni předložit rozhodčímu nebo vedoucímu zkoušek doklad
o povinném očkování (očkovací průkaz).
Figurant
Musí dbát směrnic a ustanovení týkajících
se figurantské práce, uvedené
ve zkušebním řádu.V den zkoušek se figurant stává pomocníkem rozhodčího
v oddíle C. S ohledem na osobni bezpečnost a stejně tak z důvodů
bezpečnostně právních musí být figurant při výcviku i při zkouškách a
soutěžích vybaven vždy ochranným rukávem a kalhotami, příp. vestou,
suspenzorem, rukavicemi. Obuv figuranta musí odpovídat povětrnostním a
půdním podmínkám, musí být pevná a neklouzavá. Před zahájením oddílu C
je figurant poučen rozhodčím. Svou činnost provádí dle pokynů
rozhodčího. Při odzbrojování nebo prohlídce se figurant řídi pokyny
psovoda, tak jak to vyžaduje zkušební řád. Před začátkem bočního či
zadního doprovodu musí umožnit psovodovi se psem zaujmutí základního
postoje. Při zkouškách může být pracováno s jedním figurantem. Při
vybraných akcích se zadáním výcvikové značky jsou nasazováni vždy
minimálně dva figuranti. Figurant může vykonávat funkci i osobám
žijícím s ním ve společné domácnosti.
Kladeč
Pracuje podle pokynů rozhodčího nebo jiné
určené osoby. Nesmí pokládat
stopu pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti.
Sportovní komisař
Národní svazy mohou provádět nad akcemi
dozor. Dle tohoto ustanovení
smí odborně způsobilá osoba pověřená delegujícím orgánem kontrolovat
řádný průběh zkoušek.
Používání
obojku, vodítka
a náhubku
Z bezpečnostněprávních důvodů musí mít
psovod po celou dobu trvání zkoušek u sebe vodítko, zavěšené
na rameni (karabinou na straně od psa), nebo ho nosí ukryté. Pes musí
mít po celou dobu zkoušky obyčejný řetízkový
obojek složený z jednotlivých článků brz ostnů, bodců nebo háčků. Pes
ho musí mít na
krku volně, nesmí být nastaven na stahování. Takzvané antiparazitní
obojky musí být před zkouškou
sundány. Tomu musí rozhodčí věnovat pozornost po celou dobu zkoušky. V
případě podezření z úmyslného
podvodu (skryté ostny apod.), je rozhodčí povinen účastníka ze zkoušky
diskvalifikovat. V tomto případě provádí zápis: „Diskvalifikace z
důvodu nesportovního
chování.“ Všechny dosud udělené body se odejmou.
Při vypracování stopy
může pes kromě řetízkového obojku mít i stopovací postroj.Je nutno brát
na vědomí nařízení o pohybu psů na veřejnosti ( např. použiti náhubku
při přezkušováni chováni psa v dopravním ruchu u zkoušky BH ).
Podmínky účasti
Předpokladem pro
start je úspěšně složená zkouška BH. V den zkoušky musí pes
dosáhnout předepsaného věku.
BH |
15 měsíců |
IPO 1 |
18 měsíců |
IPO-VO |
15 měsíců |
IPO 2 |
19 měsíců |
FPr 1-3 |
15 měsíců |
IPO 3 |
20 měsíců |
Upr 1-3 |
15 měsíců |
IPO ZTP |
18 měsíců |
SPr 1-3 |
18 měsíců |
FH 1 |
18 měsíců |
StPr 1-3 |
15 měsíců |
FH 2 |
18 měsíců |
APr 1-3 |
18 měsíců |
IPO FH |
20 měsíců |
Pod označením zkoušky FPr 1-3 se rozumí práce na stopě dle zkoušky IPO
1-3, pod označením Upr 1-3 cviky poslušnosti podle zkoušky IPO
1-3, pod označením SPr 1-3 cviky obrany dle zkoušky IPO 1-3 a
pod označením APr 1-3 cviky poslušnosti a obrany dle zkoušky IPO 1-3.
Zkoušek se smějí účastnit všichni psy bez ohledu na velikost, rasu nebo
průkaz původu a to za podmínky plnění požadavků mezinárodního
zkušebního řádu.
Psovod se může v jeden den zúčastnit pouze jedné
zkouškové akce. Na jedné zkouškové akci může jeden psovod předvádět
nejvíce dva psy. Psovi smí být udělena během jedné zkouškové akce pouze
jedna výcviková značka. Háravé
feny jsou připuštěny ke všem zkouškovým akcím, musí však být drženy
odděleně od ostatních účastníků zkoušek. K přezkušování nastupují v
oddíle A dle časového plánu, v ostatních oddílech jako poslední na
závěr zkouškové akce. Březí a kojící feny nejsou ke zkouškám
připuštěny.
Nemocná a z nákazy podezřelá zvířata jsou ze všech
zkouškových akcí vyloučena.
Kontrola identity psa
Na začátku každé zkoušky rozhodčí provádí
kontrolu identity psa
(tetováni, čip). Tato
kontrola je součástí prověrky povahy psa , která probíhá po celou dobu
akce. Psi jsou rozhodčímu předváděni jednotlivě na prověšeném vodítku.
Rozhodčí se musí vyvarovat jakýchkoliv dráždivých pohybů. Psi bez
průkazu původu a tetovacího čísla musí být povinně označeni čipem.
Tetovací číslo (čip) musí souhlasit s číslem v průkazu původu.
Jedinci,
jejichž identitu není možno jednoznačně určit, se nesměji zúčastňovat
žádných akci, jejich doklady musí být rozhodčím odebrány a předány
spolu s výsledky akce delegujícímu orgánu.
Výcvikové známky a
body
předváděných výkonů se provádí známkami a
body. Známka a k ní náležící
body musí odpovídat provedení cviků.
Nejvyšší možný počet bodů |
výborně |
velmi dobře |
dobře |
uspokojivě |
nedostatečně |
5,0 |
5,0 |
4,5 |
4,0 |
3,5 |
3,0 – 0 |
10,0 |
10,0 |
9,5-9,0 |
8,5-8,0 |
7,5-7,0 |
6,5–0 |
15,0 |
15,0-14,5 |
14,0-13,5 |
13,0-12,0 |
11,5-10,5 |
10,0–0 |
20,0 |
20,0-19,5 |
19,0-18,0 |
17,5-16,0 |
15,5-14,0 |
13,5–0 |
30,0 |
30,0-29,0 |
28,5-27,0 |
26,5-24,0 |
23,5-21,0 |
20,5–0 |
35,0 |
35,0–33,0 |
32,5–31,5 |
31,5-28,0 |
27,5-24,5 |
24,0–0 |
70,0 |
70,0-66,5 |
66,0-63,0 |
62,5-56,0 |
55,5-49,0 |
48,5–0 |
80,0 |
80,0-76,0 |
75,5-72,0 |
71,5-64,0 |
63,5-56,0 |
55,5–0 |
100,0 |
100,0-96,0 |
95,5-90,0 |
89,5-80,0 |
79,5-70,0 |
69,5–0 |
Při posuzováni jednotlivých cviků se smějí udělovat i
půlbody. Při celkovém hodnocení oddílu se musí udělovat pouze celé
body. Pokud konečný součet bodů oddílu nevykazuje celé body, výsledek
se dle celkového dojmu zaokrouhlí buď směrem nahoru nebo dolů.
Tabulka pro hodnocení v
procentech
Známka |
Uděleno bodů |
odpočet bodů |
výborně |
minimálně 96% |
0 až - 4% |
velmi dobře |
95 až 90% |
5 až 10% |
dobře |
89 až 80% |
11 až 20% |
uspokojivě |
79 až 70% |
21 až 30% |
nedostatečně |
méně než 70% |
31 až 100% |
Pokud pes získá v každém oddíle příslušného stupně zkoušky nejméně 70%
možných bodů, považuje se zkouška za splněnou.
Nejvyšší možný počet
bodů |
Výborně |
Velmi dobře |
Dobře |
Uspokojivě |
Nedostatečně |
100bodů |
100–96 |
95–90 |
89–80 |
79–70 |
69–0 |
300 bodů |
300–286 |
285–270 |
269–240 |
239–210 |
209–0 |
200 bodů (APr) |
200-192 |
191–180 |
179–160 |
159–140 |
139–0 |
Diskvalifikace
Diskvalifikace znamená okamžité ukončeni
posuzováni a
následné odejmutí všech dosud získaných bodů a to i bodů, udělených v
jiných oddílech. Do výkonnostního průkazu se nezapisuje žádná známka
ani body a provádí se zápis "diskvalifikace".
K diskvalifikaci dochází v těchto případech (platí po
celou dobu zkoušek):
- nesportovní chování psovoda
např. pokud má u sebe motivační
pomůcky
nebo potravu (kromě oddílu A), trestání psa, psovod je pod vlivem
alkoholu nebo jiných
psychotropních látek
- porušení mezinárodního
zkušebního řádu, zákona na ochranu
zvířat
nebo dobrých mravů
- podvodná manipulace s obojkem
(např. skryté ostny, gumička
atd.)
- pes neobstojí v prověrce povahy
- pes opustí během předvádění
psovoda a nevrátí se ani na
třetí
přivoláni zpét
- pes neodevzdá psovodovi na
stopě předmět
- pes na stopě není schopen po
reakci na zvěř pokračovat v
další
práci
- pes neodevzdá aport ani na
třetí pokus
- pes kouše figuranta mimo
rukáv, napadne jinou osobu nebo psa
- pes nepustí ani na druhý
dodatečný povel
- pes opustí místo před útěkem
figuranta a nenechá se ani
třetím
povelem přivolat k noze nebo při dalším pokusu opět uteče
- pes při doprovodu odběhne od
psovoda a nenechá se ani
třetím
povelem přivolat k noze nebo při dalším pokusu opět odběhne
- pes v maketě napadne a nepustí
samostatně na jeden povel k
noze
Chování |
Výrok rozhodčího |
- Nesportovní
chování psovoda, (např. pokud má u sebe motivační pomůcky nebo
potravu)- Porušení mezinárodního zkušebního řádu, zákona na ochranu
zvířat nebo dobrých mravů- Podezření z podvodné manipulace s obojkem
(např. skryté ostny, gumička atd.)Platí pro celý prostor zkoušek |
DISKVALIFIKACE a
odejmutí VŠECH doposud získaných bodů, neuděluje se žádná známkaBEZ
HODNOCENÍ!! |
Pes neobstojí v
prověrce povahy |
DISKVALIFIKACE
kvůli nedostatkům v povaze a odejmutí VŠECH doposud získaných bodů,
neuděluje se žádná známkaBEZ HODNOCENÍ!! |
Pes opustí během
předvádění psovoda nebo prostor zkoušek a nevrátí se ani na třetí
přivolání zpět |
DISKVALIFIKACE a
odejmutí VŠECH doposud získaných bodů, neuděluje se žádná známka BEZ
HODNOCENÍ!! |
Výkonnostní tituly
Titul
„Mezinárodní šampión práce“ (CIT) uděluje na žádost psovoda FCI
prostřednictvím příslušné národní organizace.Získání CACITu a Reserve
CACITu je možno na soutěžích, které k jejich zadání obdržely oprávnění
od FCI a konají se dle nejvyššího stupně dané zkoušky. K CACITové
soutěži musí být pozvány všechny národní organizace FCI. Takovou soutěž
musí posuzovat nejméně dva rozhodčí, z nich nejméně jeden musí být z
jiné než pořadatelské národní organizace. Zadání se provádí na návrh
rozhodčích. Pro udělení CACITu nebo Reserve CACITu mohou být navrženi
pouze psi, kteří:
- získali na výstavě nejméně
známku
„Velmi dobrý“
- získali při zkoušce nejméně
známku „Velmi dobře“.
Udělení CACITu není automaticky vázáno na dosažené umístění
- patří k
plemenům 1., 2. a 3. skupiny FCI, u kterých se požaduje zkouška z
výkonu (pracovní a stopařští psi)
Podmínky
pro udělování titulu „Národní
šampión práce“ určují jednotlivé národní organizace.
Výkonnostní průkaz
psa
Výkonnostní průkaz psa je povinný pro
každého
zúčastněného psa. Vydává ho příslušná národní organizace dle vlastních
předpisů. Pro jednoho psa smí být vystaven pouze jeden výkonnostní
průkaz.
Do
výkonnostního průkazu psa se zapisuje výsledek každé zkoušky, který
podepisuje a kontroluje rozhodčí spolu s vedoucím zkoušek.
Výkonnostní
průkaz psa musí obsahovat číslo zápisu v plemenné knize nebo číslo psa
v registru, jméno (případně chovatelskou stanici) a plemeno psa,
identifikaci psa (tetováni, čip), jméno a adresa majitele psa, body
získané v oddíle A, B, C, popř. D a celkový počet bodů, dosaženou
známku, hodnocení TSB (na určených akcích), podpis vedoucího zkoušek,
jméno rozhodčího a jeho podpis.
Vyhlašování vítězů, udílení cen
Vyhlašování vítězů apořadí se
může provádět pro každý druh
zkoušek
odděleně.
Při stejném počtu bodů u zkoušky IPO stupně 1 – 3
rozhoduje výsledek v oddíle C Pokud by i ten byl stejný rozhoduje počet
bodů v oddíle B. Při rovnosti bodů ve všech třech oddílech se udělí
stejné umístění (nezávisle na stupni zkoušky). Vyhlašování vítězů se
zúčastní všichni účastníci akce.
TSB hodnocení
Hodnoceni
TSB, které provádí rozhodčí při hodnoceni oddílu C a zapisuje do VK,
vyjadřuje povahové vlohy psa s ohledem pro jeho použití v chovu.
Hodnocení TSB nemá žádný vliv na výsledek zkoušky, případné na pořadí.
Aby mohlo být hodnocení TSB provedeno, musí pes předvést alespoň jeden
cvik obrany se zákusem.
Hodnoceny následující vlastnosti:
- vrozené dispozice ( T )
- sebejistota (S)
- schopnost zatížitelnosti
organizmu a odolnost při zátěži (
B ).
TSB
„a" (výrazný) obdrží pes s velkou ochotou k práci, zřetelnými pudovým
chováním, cílevědomou snahou k provedeni cviků, sebejistým
vystupováním, neomezenou pozornosti a mimořádně vysokou odolností.
TSB
„vh" (dostačující) obdrží pes, který prokazuje určitá omezení v ochotě
k práci, v pudovém chováni, v sebejistotě, v pozornosti a v odolnosti.
TSB
„ng" (nedostačující) obdrží pes, který vykazuje nedostatky v ochotě k
práci, nedostatečné pudové chováni, chybějící sebejistotu a
nedostatečnou odolnost.
Prověrka povahy psa
Povaha psa se
prověřuje po celou dobu zkoušek (včetně vyhlašování výsledků). Pes,
který má nápadné nedostatky v povaze, nemůže vyhovět požadavkům i když
předcházející části zkoušky proběhly pozitivně. Pokud pes při zkoušce
povahy neobstojí, je to důvod k zápisu do výkonnostního průkazu a je
diskvalifikován.
Prověrka povahy psa začíná před začátkem každé akce
kontrolou jeho identity, psi jsou předvedeni jednotlivé na prověšeném
vodítku. Pes nesmí být nijak provokován, aby se zamezilo jeho
přirozeným reakcím. Zvláště je třeba zamezit jakýmkoli dráždivým
vlivům. Přezkoušení povahy neprobíhá pouze na začátku zkoušky, ale
během celého jejího průběhu. Objevili rozhodčí nedostatky v povaze,
může psa přezkoušet důkladněji (např. při střelbě). Opakování cviků za
tímto účelem je povoleno. Rozhodčí se nesmi psa dotýkat.
Hodnocení prověrky povahy psa:
žádoucí projev povahy
- pes je sebejistý
- pes je klidný, jistý a pozorný
- pes je živý a pozorný
- pes je nenucený a poslušný
mezní případy - nutno dále pozorovat
- pes je neklidný ale není
agresivní, během zkoušky je ale
snášenlivý
- lehce předrážděný, během
předváděni se ale zklidni
psi, kteří musí být vyloučeni ze zkoušky
- nejistí a bázliví psi,
vyhýbající se lidem
- nervózni, agresivní nebo psi
kousající ze strachu.
U
psa, který musí být vyloučen ze zkoušky, se provede zápis:
„Diskvalifikace z důvodu povahy". Všechny dosud získané body se
odejmou. Body se neudělí ani v případě, že už byly zveřejněny.
Pes,
který pří výstřelu projeví strach (např. pes vstane, chová se bázlivě a
uteče pryč , uteče ke psovodovi a chová se bázlivě, vykazuje panický
strach a snaží se opustit prostor nebo se chová zmateně) anebo
agresivitu, je okamžité ze zkoušky vyloučen a neudělují se mu žádné
body. Při hodnoceni je třeba zohlednit, zda se jedná o výcvikovou
chybu, či např. s výstřelem přímo nesouvisející změnu polohy apod. Při
pochybnostech má rozhodčí možnost lhostejnost k výstřelu přezkoušet. Je
třeba dbát na to, aby nebyli předváděni psi, kteří byli zbaveni
sebedůvěry, a i navenek je jasné, že pracuji pod tlakem, a to zejména v
oddílu poslušnosti.
Pravidla figurantské
práce při zkouškách:
1.Všeobecně
Během zkoušky by rozhodčí měl posoudit
stav
vycvičennosti a dle možnosti i kvalitu předváděného psa (kupř. vrozené
dispozice, odolnost při zátěži, sebejistota a ovladatelnost). Rozhodčí
v průběhu zkoušek může objektivně posoudit jen to, co sluchem nebo
zrakem zjistí. Tento aspekt, především ale zachování sportovního
charakteru zkoušek (tj. dle možnosti stejné podmínky pro všechny
účastníky), vyžaduje, aby figurantská práce vytvářela pro rozhodčího
široký nesporný obraz. Nesmí být proto ponecháno na libovůli figuranta,
jak uzpůsobí svou práci v oddíle C. Navíc musí dodržovat řadu pravidel.
Při zkouškách rozhodčí posuzuje v rámci jednotlivých výkonů
nejdůležitější kriteria oddílu C. To jsou např. sebejistota, odolnost
při zátěži, vrozené chování a ovladatelnost. Z tohoto důvodu je třeba
též hodnotit kvalitu zákusu předvedeného psa. Proto také musí pes, u
něhož má být hodnocena např. kvalita zákusu, dostat možnost se dobře
zakousnout, nebo má-li být hodnocena schopnost zatížení organizmu psa,
je nezbytné, aby „zatížení" bylo vyvoláno odpovídajícím nasazením
figuranta. Vyvinutí mimořádné snahy o udržení stejně prováděné
figurantské práce všem je předpokladem možnosti dobrého posouzení.
2. „Vystavení a vyštěkání“
Figurant
stojí v příslušné maketě, s lehce pokrčenou paží v ochranném rukávu
tak, aby ho neviděl psovod ani pes. Nehýbá se, a ani nezaujímá pro psa
dráždivý postoj. Ochranný rukáv mu slouží k ochraně těla. Při
„vystavení a vyštěkání" figurant psa pozoruje, jakékoliv dráždivé, či
pomocné pohyby, jsou nepřípustné. Obušek drží bokem, směrem dolů.
Držení paže v ochranném rukávu (obr.)
3. „Pokus o útěk figuranta“
Po cviku "vystavení a vyštěkání", na výzvu psovoda vychází figurant
normálním krokem z úkrytu a postaví se na místo určené rozhodčím
(označená pozice pro útěk). Pozice figuranta musí umožnit psovodovi
odložit psa ve vzdálenosti pěti kroků na určeném místě, bočně k
figurantovi na straně ochranného rukávu. Pro psovoda musí být zřejmý
směr útěku figuranta.
Na pokyn rozhodčího se dá figurant okamžitě do
rychlého běhu přímým směrem, aniž by utíkal přehnaně rychle či
nekontrolovaně. Nepohybuje ani dodatečně rukávem, pes si musí sám najít
optimální možnost zákusu. V žádném případě se figurant během útěku
neobrací ke psu, smí ho však mít v zorném úhlu. Rukáv neodtahuje. Při
zákusu psa běží dál přímým směrem a ochranný rukáv si za pohybu
přitáhne těsně k tělu.
Vzdálenost útěku je stanovena rozhodčím. Na
pokyn rozhodčího se figurant zastaví. Jestliže figurant provede útěk
odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální možnosti k posouzení.
Jakékoli pomocné pohyby figuranta, jako např. přehnané nabízení
ochranného rukávu před zákusem, výhrůžná zvolání či údery obuškem o
kalhoty před nebo během útěku, povolování rukávu po zákusu, změna
rychlosti útěku, ukončení útěku bez povelu, atd., jsou nepřípustné.
Ukončení cviku - viz bod 8 (platí pro všechny cviky)
4. „Obrana psa při hlídání“
Při hlídání podnikne figurant na pokyn rozhodčího útok na psa. Při tom
použije k výhrůžným pohybům nad ochranným rukávem obušek, aniž by
uhodil psa. Ve stejném okamžiku, aniž by došlo k pohybu ochranným
rukávem, na něj pes odpovídající silou čelně zaútočí. Ochranný rukáv je
přitom držen vpředu těsně u těla. Jakmile se pes zakousne, je za pohybu
přemístěn figurantem bočně a v přímém směru pak začíná zátěžová fáze.
V počáteční fázi není dovoleno kroužení. Figurant musí všechny psy
přesunout do stejného směru. Rozhodčí se z tohoto důvodu postaví tak,
aby mohl u všech psů posoudit útok, zátěž, zákus, pouštění i hlídání.
Tlačení psa směrem k psovodovi je nepřípustné.
Rány obuškem jsou
směrovány na oblast ramen či kohoutku psa. Síla těchto úderů musí být
pro všechny psy stejná. První úder následuje po 4 - 5ti krocích, druhý
po dalších 4 - 5ti krocích. Po druhém úderu následují další výhrůžné
pohyby obuškem bez úderů. Dobu trvání zákusu určuje rozhodčí. Na jeho
pokyn se figurant zastaví a přestane se psem bojovat. Jestliže je útok
na psa proveden odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální podmínky
k posuzování. Jakékoli pomocné pohyby figuranta, jako např. nabízení
rukávu před zákusem, výhrůžná zvolání či údery obuškem o kalhoty před
nebo během útoku, povolování rukávu po zákusu v průběhu testu
odolnosti, různá intenzita boje se psem i úderů, samostatné ukončením
boje při nedostatku odolnosti psa bez povelu, atd., jsou nepřípustné.
Ukončení cviku - viz bod 8 (platí pro všechny cviky)
5. „Zadní doprovod“ stupeň zkoušky 2 + 3)
Na příkaz psovoda provede figurant normální chůzí na vzdálenost asi 30
kroků zadní doprovod. Průběh doprovodu určuje rozhodčí. V průběhu
doprovodu se musí figurant vyvarovat jakýchkoli prudkých pohybů. Obušek
i ochranný rukáv musí držet tak, aby nevytvářely pro psa dráždivý
podnět. Zejména obušek musí být nesen skrytě. Figurant se pohybuje u
všech psů stejným tempem.
6. „Přepad psa při zadním doprovodu“ (stupeň zkoušky 2 + 3)
Na pokyn rozhodčího následuje za pohybu přepad psa figurantem. Je
proveden rychlým otočením na levou nebo pravou stranu a útokem proti
psu. Figurant provádí výhružné pohyby obuškem drženým nad ochranným
rukávem. Psa musí zachytit pružným držením rukávu, aniž by se při tom
zastavil. Při zákusu psa musí provést zcela nezbytně obrat tělem, aby
zachytil sílu útoku psa. Musí se při tom vyvarovat jakýchkoli
nadbytečných pohybů ochranným rukávem. Jakmile se pes zakousne, je
figurantem v pohybu přesunut bočně a v přímém směru pak začíná fáze
odolnosti psa. Figurant musí všechny psy přesunout do stejného směru.
Rozhodčí se z tohoto důvodu postaví tak, aby mohl u všech psů posoudit
útok, odolnost, zákus, pouštění i hlídání. Tlačení psa směrem k
psovodovi je nepřípustné.
Dobu trvání zákusu určuje rozhodčí. Na jeho pokyn se figurant zastaví a
přestane se psem bojovat. Jestliže je útok na psa proveden odpovídající
dynamikou, má rozhodčí optimální podmínky k posuzování. Jakékoli
pomocné pohyby figuranta jako např. přehnané úhybné pohyby rukávem před
zákusem nebo nabízení rukávu před zákusem, výhružná zvolání či údery
obuškem o kalhoty před nebo v průběhu útoku, různá intenzita útoku
během zátěžové fáze, samostatné ukončení boje při nedostatečné
schopnosti zátěže psa, atd., jsou nepřípustné.
Ukončení cviku - viz bod
8 (platí pro všechny cviky)
7. „Útok na psa z pohybu“
Na pokyn rozhodčího opustí figurant svůj úkryt a přeběhne předváděcím
prostorem až ke středové ose. Zde, aniž by běh přerušil, zaútočí čelně
na psovoda a psa křikem a výhružnými pohyby obuškem.
Figurant musí psa zachytit pružným držením ochranného rukávu, aniž by
se při tom zastavil. Při zákusu psa musí provést zcela nezbytně obrat
tělem tak, aby zachytil sílu útoku psa. V žádném případě nesmí psa
oběhnout. Jakmile se pes zakousne, je figurantem přesunut bočně a v
přímém směru, pak začíná zátěžová fáze. V žádném případě nesmí dojít k
přetočení psa. Všechny psy musí figurant přesunout do stejného směru.
Rozhodčí se musí postavit tak, aby mohl u všech psů posoudit útok,
odolnost, zákus, pouštění i hlídání. Tlačení psa směrem k psovodovi je
nepřípustné.
Dobu trvání zákusu určuje rozhodčí. Na jeho pokyn se
figurant zastaví a přestane se psem bojovat. Jestliže je útok na psa
proveden odpovídající dynamikou, má rozhodčí optimální podmínky k
posuzování. Jakékoli pomocné pohyby figuranta, jako změna tempa útoku,
převzetí psa na ochranný rukáv v zastavení, úhybné pohyby před zákusem,
oběhnutí psa, nabídnutí rukávu před zákusem, povolování rukávu po
zákusu, různá intenzita bojovnosti, ukončení boje při nedostatku
bojovnosti psa bez povelu, atd., jsou nepřípustné.
Ukončení cviku - viz
bod 8 (platí pro všechny cviky)
8. „Ukončení cviků obrany“
Ukončení všech cviků obrany je nutno provádět tak, aby mohl rozhodčí
pozorovat způsob zákusu, pouštění i hlídání (figurant se nesmí stavět
zády k rozhodčímu a musí s ním udržovat oční kontakt). Po ukončení
cviků obrany musí odpor proti psovi ustat, figurant se přestane
pohybovat, aniž by zřetelně uvolnil ochranný rukáv. Ten není nesen
směrem vzhůru, ale zůstává držen ve stejné pozici, jako v předchozím
cviku. Obušek je držen směrem dolů, bočně podél těla, aby nebyl pro psa
viditelný. Za účelem pouštění nesmí být figurantem prováděny žádné
pomocné postoje. Po puštění udržuje figurant se psem zrakový kontakt,
jakékoli dráždivé či pomocné postoje různých druhů jsou nepřípustné.
Pro udržení zrakového kontaktu při hlídání se může za kroužícím psem
figurant pomalu, netrhavými pohyby otáčet.
9. “Nejistota a selhání psa“
Na psa, který se při cvicích obrany nezakousne nebo zákus uvolní a
pustí, figurant útočí do té doby, dokud rozhodčí cvik neukončí. V této
situaci nesmí figurant v žádném případě poskytovat psu pomoc nebo sám
cvik ukončit. Psi, kteří nechtějí pouštět, nesmí být k tomuto držením
obušku v příslušné pozici nebo jeho pohybováním figurantem nuceni. Psi,
kteří při hlídání mají snahu figuranta opustit, nesmí být jím lákáni
dráždivými pohyby k setrvání. Při všech cvicích a jejich částech se
musí vždy figurant chovat aktivně nebo neutrálně dle požadavků
zkušebního řádu. Pokud při hlídání pes do figuranta naráží nebo jej
kouše, je nutno se zdržet jakýchkoliv obranných pohybů.